Brindle Seesee aneb Jak na hříbátko?

Vzhledem k tomu, že se svým hříbátkem plánuji závodní kariéru, pídila jsem se po informacích, jak mu co nejlépe zpříjemnit cestování. V příštím roce máme před sebou Europainta (Mistrovství Evropy PH konané v Německu).

Na posledním kurzu s Matteo Sala jsem měla možnost konzultovat dopravu s trenérem, který své koně přepravuje nejen v rámci Evropy, ale i letecky do Ameriky. Proto si myslím, že je nejlepší si vždycky nechat poradit od někoho, kdo koně opravdu přepravuje a hodně toho zažil, než od někoho, kdo má teorii výborně načtenou, poví Vám, čím a jak koně týráte, ale jak tedy přepravu co nejlépe zvládnout už Vám neporadí.

Důležité je, hříbátko do přepravníku vůbec dostat. Pokud jste se zasekli už tady, vraťte se prosím k článku "Vozík". Tam se dočtete tipy, jak svého prďolku do přepravníku dostat v klidu a bez zbytečných stresů pro něj i pro Vás.

Cílem tohohle článku je odpovědět na pár otázek, které jsem si sama pokládala, než jsem začala přepravovat svoje koně.

V jakém věku můžu s hříbátkem začít jezdit?

Zpravidla je možné s hříbátkem začít jezdit už kolem 1 roku. Opět apeluji na to, že u všeho musíte přemýšlet. Samozřejmě nikomu nedoporučuji, aby každý víkend naložil a vezl hříbátko na závody. Ale určitě není na škodu během prvního roku párkrát někam vyjet. Ať už jsou to hobbíky, nebo jen trénink a nebo se odvážíte na závody. Téma toho, jak hříbátko na cesty přivyknout je také zmíněno v článku "Vozík".

Jakým způsobem hříbátko do vozíku chránit?

Určitě doporučuji transportní kamaše a chránič ocasu. Čím méně špatných zkušeností bude hříbátko mít, tím lépe. Pouze doporučuji ho s těmito věcmi seznámit mimo vozík. Není dobré, aby řešilo první cesty vozíkem a zároveň se děsilo toho, co má na nohou. Párkrát nasadit před stájí nebo v boxe a věnovat chvlilku času tomu, aby si hříbátko na tyto chrániče přivyklo. Je tím myšleno chrániče začít nasazovat např. 14 dopředu, než vůbec někam vyjedete, nemyslím tím strávit 10 min nasazováním a hurááá jedeme

Jak hříbátko ve vozíku zabavit?

Sisinka považuje za nejluxusnější zábavu okusování molitanu, kterým má vepředu vozík vystlaný, aby se o nějakou hranu nebouchla. Pokusila jsem se tedy její pozornost odsměrovat někam jinam .. Pěkně zabrala síť na seno. Osobně jsem neslyšela dobré recenze na seno volně ložené. Zaslechla jsem příběh, kdy se ve vozíku větralo, seno začalo cirkulovat po vozíku a pro koně to nebyl zrovna nejpříjemnější cestovní zážitek. Z toho důvodu vždycky používám síť. Druhý důvod, proč jí používám je ten, že není tak jednoduché z ní seno dostat a hříbátko má na cestu spoustu svojí "důležité práce".

Mám vozík pro cestování nějak uzpůsobovat?

Bylo mi doporučeno, přištlat vozík pilinami. Osobně to nedělám. Piliny létají všude a nezaznamenala jsem jejich význaný účinek na to, že by se koně do vozíku méně báli. Myslím si, že je to spíš takové zbožné přání lidí, kteří mají problém s vozíkem. Já ho nastelu, dám tam kyblíček a vozík bude vypadat více jako box. Myslím si, že naši čtyřnozí přátelé nejsou hloupí a moc dobře vědí, kam je chceme nastoupit. Proto vozík nestelu ani do něj nechystám předem žádné mňaminky. Nechci koně šidit, chci, aby věděl, kam nastupuje a aby nastoupil, protože ho o to požádám a vím, že se nebojí. Jedinou výjimkou, kdy bych vozík nastlala jsou bezpečnostní důvody. Pokud máte klouzavou podlahu, určitě bych nastlala.

Vozík se dá na hříbátko uzpůsobit i velikostně. Všechny výstélky a zařízení uvnitř jsou navržené tak, aby vyhovovaly velkému koni a mohl se o vše opřít a cestu si usnadnit. Hříbátko tu možnost nemá. Pokud tedy můžete, doporučuji přední i zadní tyče snížit tak, aby se o ně mohlo plecemi a zádí opřít. Pokud se tak nestane, riskujete, že si strčí hlavu nebo záď pod tyče a ublíží si.

Jak ve vozíku hříbátko uvazovat?

Držím se v tomhle případě zásady, že dvě vodítka nikdy neublíží. Vždy vpředu uvazuji na bezpečnostní uzly na dvě vodítka. Nikoliv zdvojená, ale z každé strany uvážu jedním vodítkem. Protože je hříbátko malinké, hrozí to, že se ve vozíku začne přetáčet, když ho vzadu něco zaujme. Z toho důvodu délku vodítek nastavuji tak, aby mohlo bezpečně dosáhnout na síť se senem a tak, aby mohlo na obě dvě strany otočit hlavu dozadu a podívat se, co se děje. Delší vodítko nedávám z toho důvodu, aby neumožnilo otočení. Hrozí potom to, že se hříbátko ve vozíku zasekne, začne panikařit a ublíží si.

Když jsme u toho uvazování, řešila jsem problém, kdy jsem si Sisinku vezla poprvé domů. Nebyla zvyklá na ohlávku, natož na úvaz. V tomhle případě jsem situaci vyřešila tak, že ve vozíku stála úplně navolno, bez uvázání. Odstranila jsem ovšem veškeré tyče, které ve vozíku jsou a ona se tak mohla volně pohybovat. Zatáhli jsme plachtu, aby jí nelákalo z vozíku vystakovat a hurá jeli jsme. Je nutné jet velice opatrně, protože hříbátko nemá vůbec žádnou oporu a může kdykoliv upadnout. Rozhodně takhle hříbátka nevozím pokaždé, ale myslím si, že když nemáte na výběr a hříbátko potřebujete přepravit, je to ten nejlepší způsob. Bála jsem se toho, abych nemusela řešit uškrcené hříbátko s nožičkou zaseknutou pod středovou stěnou ..

Jak často a daleko můžeme jezdit?

Tohle je téma, na které jsem se ptala Mattea. Zajímalo mně, jestli je lepší jet delší cesty s přespáním, přestávkami atd. Ze svých zkušeností mi doporučil jet maximální denní vzdálenost cca 600km. Ale zároveň mi doporučil, pokud můžu, těchto 600 km v jeden den ujet. Pouze je po cca 150 - 200 km rozpauzovat. Dát hodinku dvě pauzu, nakrmit, dát vodu. Pro koně je náročné vyvažovat během jízdy. Jakmile jim ale necháte chvilku postát a odpočinout, naberou dostatek sil na další cestu. Doporučoval mi to i z ohledem na to, kdybych někde chtěla přespat. hříbátku přinese mnohem větší stres nové prostředí, noví koně. Pořádně se nedospí a druhý den ho čeká další cesta. Proto mi bylo doporučeno řešit cesty přespáním až v momentě, kdy jedete nad 600 km za den.

Ptala jsem se, jestli koně někde po cestě vykládá. Se svou starší kobylou jsem v rámci cesty na Moravu udělala jednou i to, že jsem jí vyložila a nechala proběhnout, aby se protáhla, protože jsme strávili x hodin v zácpě. Řekl mi, že si tohle může člověk dovolit pouze s opravdu zkušeným koněm, ale u hříbátek nic takového nedoporučuje.

Znamená to tedy, že s přestávkami se dá cestovat po celé ČR.

Co se týče četnosti cestování, je to na Vás a na tom, jak máte hříbátko zvyklé. Myslím si, že během prvního roku se dá podle zkušeností zvládnout i 5 - 10 výjezdů. Od druhého roku bych cestování začala považovat za zcela běžnou věc a neřešila bych, kolikrát za rok člověk vyjíždí.

Vždycky je to na Váš, Vy nejlépe znáte svého koně a musíte umět zhodnotit situaci. Pokud si nevíte rady, určitě se poraďte s někým, kdo cestuje a zná Vás i Vašeho koně. Nejlepší jsou vždycky rady šité na míru, než se řídit všeobecně uznávanými poučkami

Okýnka, plachat, střecha - nechat otevřené, zavírat?

Tohle téma je hodně individuální. Já osobně nechávám koním hlavně během léta vozík hodně otevřený. Plachtu nezavírám téměř nikdy. Když jsou parné letní dny, otevírám jim na jízdu okýnka i střešní okno. Ať jim vzduch ve vozíku cirkuluje. Seno máme v síťce, takže nehrozí žádná kalamita. Když jsou koně dobře připravení, neděsí se okolí a ani vozíku, nemají tendenci z vozíku utíkat ani vystakovat. Proto neplachtuji.

Jediné, kdy bych řešila plachtu, je transport v noci. Co může být pro nezkušená hříbátka děsivé jsou světla. Máte dvě možnosti jak jim pomoct. Můžete jim ve vozíku rozsvítit jejich světlo a tím eliminujete nepříjemné záření zvenku a nebo jim můžete zatáhnout plachtu. Měla jsem teď Sisinky první zkušenost, kdy absolvovala dvě cesty za tmy. Zvládla to krásně beze stresu a plachta nebyla třeba.

Můžu se nějak přesvědčit, zda se hříbátko ve vozíku bojí?

Vždycky se přesvědčím, jestli je sežraná síť. Kůň, který je ve stresu a bojí se o sebe, by za cesty rozhodně na seno neměl ani nejmenší pomyšlení. Pokud máte mňamky ve vozíku schroupané a koník není nijak výrazně spocený, máte vyhráno a je to pro Vás důkaz toho, že se nestresoval a cestu zvládl v klidu.

Pokud najdete spoceného koně, nemusí to být vždy důkaz stresu. Popřemýšlejte, jestli jste nechali dost větracích prostor. Pokud je kůň spocený i přes dostatek větracích prostor, něco je špatně. Popřemýšlejte, Vy svého koně znáte nejlépe. Co by ho mohlo stresovat? Za jízdy zkuste poslouchat, jestli se z vozíku v nějakých situacích ozývají zvuky atd.

Když mám naloženo a jedu, snažím se z počátku co nejméně zastavovat na kontroly. Jezdím tiše, bez rádia a poslouchám, co se děje. Snažím se dělat co nejméně změn v jízdním stylu, plánuji trasy, kde se co nejméně stojí v kolonách. Tím udělám první cesty jednodušší a příjemnější a postupně hříbátko zvykám na náročnější cesty skrz náročnější a hlučnejší města.

Většina stresů ovšem četností ježdění opadá.

Jestli si po přečtení tohohle článku myslíte, že jsem trochu paranoidní a stresuji se každým pohybem ve vozíku, jste na omylu. Pokud z Vás někdo bude mít legraci, že spoustu věcí hrotíte, nenechte se rozhodit. Je potřeba na ty věci pouze myslet a udělat maximum pro to, aby se za přepravy neděly žádné katastrofy. Rozhodně není potřeba se cestování nijak bát a považovat ho za něco jiného, než je běžná manipulace s koněm.

Pokud jste v tomhle článku nenašli nějakou z Vašich otázek a odpověď na ní, pošlete mi jí, ráda jí do článku přidám.

Přeji Vám, abyste svoje cesty absolvovali v poklidu, beze stresů a hlavně ve zdraví celé posádky