Jdi na obsah Jdi na menu

Využití pozitivní motivace v tréninku sportovních koní

14. 12. 2020

Už jednou jsem se o tom v článcích o Míčkované zmínila, že k využití téhle metody jsem se odhodlala až po shlédnutí videa, kde jí paní pracuje pouze se sportovními koňmi a popisuje u nich ohromné zlepšení psychického stavu. Jedná se o parukové a drezurní koně se kterými cvičí cca 4x týdně v boxe a účelem nejsou přímo samotné cviky, ale psychická pohoda a relaxace těchto koní. Už tam se paní zmiňuje o tom, že to má perfektní výsledek, na koních je vidět značná psychická úleva a zlepší se i jejich sportovní výkon, protože jsou ochotní při tréninku více vnímat nejsou tak "otrávení"... Video už nenajdu, navíc myslím, že bylo v ANJ. Ale určitě někde k dohledání bude :)

Právě tohle video bylo to, co u mě odstartovalo víru v tuhle metodu a přestala jsem se jí bát. Konečně někdo, kdo jí spojil se sportovními koňmi a ti koně vykazují žádné známky "rozmazlení" apod. ale naopak!!

Tuhle myšlenku jsem pak na nějakou dobu pustila k ledu a zhruba před rokem a půl jsem se k ní vrátila zpět. Rozhodně se nepovažuji za odborníka na tuhle metodu, umím její naprosté základy a umím s ní koně naučit pár cviků.. ale?? Už Vás to taky napadá??.. nestačí náhodou těch pár cviků k tomu, co paní popisovala?.. a tak když se setkáte s koněm ve sportovní přípravě, nebo s koněm, který je z tréninku naprosto otrávený a přetažený (letos jsem se setkala s jedním opravdovým extrémem, o kterém bych ráda napsala separátní článek), tak Vám to necvakne a řeknete si: "Sakra, proč já se jim pořád budu vymýšlet s novými cvičeními za pomocí tlaku, neudělala by lepší službu pozitivka?!". A bum, ona fakt udělala...

Ráda bych se s Vámi podělila o tuhle zkušenost, protože si pořád myslím, že je dost lidí a i trenérů, kteří touhle metodou opovrhují a nedávají jí absolutně žádný význam. Máte pravdu, když se zaměřím na parukové koně, asi jim těžko budu házet pamlsek, aby za ním skákali přes skoky lépe (teďka to trošku zlehčuju, ale tak nějak oni vidí mojí práci :D ). Ale když máte koně, který se celoročně věnuje nějakému tréninku a je opravdový vrcholový sportovec, není pro něj tohle šance zrelaxovat a uniknout z každodenní reality? Není to šance něco změnit a třeba si i trošku hrát?

Představte si vrcholové sportovce, taky mají sezonní pauzu, tráví čas s přáteli, jiným sportem, vyjedou si na výlet.. Jenže co nabídneme koni my? Lonž? Kolotoč, nový výběh? Možná vyjížďku, když se nebudeme bát o své zdraví, protože celý rok kouká jen na skoky, drezurní obdélník a nebo na trailové kavalety, tudíž první kaluž bude boj o holý život? :D 

No a tak v tuhle chvíli mě to secvaklo a řekla jsem si, když mohla paní, proč bych nemohla já a moji klienti :) a tak když se naskytne klient, který mi dá za úkol: "Drážo sportujeme, ale chceme si hrát a potřebujeme kvůli hlavě něco jiného." sahám čím dál častěji po téhle metodě. A víte co ? Má to parádní výsledky :)

Základem je majitel s "otevřenou hlavou", který má ve mně plnou důvěru a odhodí zažité dogma, že pamlsky jsou fuj a můj kůň bude jen žebrat a nic jiného. Žebrání jsme si vyjasnili v předchozích článcích. Pokud je majitel ochotný do toho jít, máme tak z 99% vyhráno, protože to 1% je na koni a to jediné procento úspěchu závisí pouze na volbě vhodné odměny. Garantuji Vám, že jakmile trefíte správný druh odměny (mrkev, pamlsek, chleba, oves...) máte vyhráno a Váš kůň se může vydat na wellness cestu svou pohádkovou stezkou :D (pardon, trošku to zlehčuji, ale asi tak nějak mi vždycky plesá srdce, když vidím ty nadšené výrazy koní, kteří pochopí, že si jdeme fakt hrát a že konečně můžou dělat něco, co opravdu sami chtějí).

Abych Vám tak nějak popsala o co jde. Představte si opravdu hodně vytíženého sportovního koně (je jedno, jestli fyzicky nebo psychicky), většinou po nějaké době na něm vidíte, že by potřeboval drobnou změnu. Nejeví moc žádné nadšení, na jízdárnu se šourá, nebo naopak vyhledává bubáky a hledá zábavu a problémy jinde. Někteří koně mohou začít být dokonce agresivní.. projevů jsou spousty.. a spousta lidí si řekne, no tak fajn, přitlačíme, když nechceš.. Jenže občas není špatné udělat i něco úplně obráceného - ne rvát vše na sílu, ale koni trošku povolit. Má zkušenost je ta, že během prvních cca 3-5 lekcí (jsou to cca 20-30 minutové hrátky) koně objeví systém téhle hry a přesvědčí se, že to fakt funguje a že si takhle můžou hrát a něco vysloužit (odměnu). Začnete u nich najednou pozorovat ohromné nadšení, když vejdete do boxu a oni vidí, že "se jde hrát". To je první signál, že to začíná fungovat a upřímně mně osobně v tu chvilku plesá srdce :) Dáte jim těch pár lekcí a nejen že se v tomhle systému práce strašně zlepšují a začnete je učit docela fajn a zajímavé cviky, ale oni se naučí být vůči člověku vstřícní a nabízet... ano slyšíte dobře, nemusíte to z nich tahat, oni to sami nabízí :) no a možná tomu nebudete věřit, já taky ne, dokud jsem to nevyzkoušela, tohle "málo" stačí k tomu, aby se jejich psychika obrátila o 360 stupňů a začnete pozorovat velké změny v normálním fungování. Změní se jim pohled (popsala bych to jakože získají jiskru v oku), uši jsou častěji nastražené a zajímá je jejich okolí, v práci se nevztekají, zmizí agrese... a to vše "samo"... :) :) :)

Tady pár mých příkladů, které "samy" odezněly:

1) Kůň, který šel cca 50m na jízdárnu zhruba 10 min, protože neustále zastavoval a nechtělo se mu... x Dneska číhá v boxe a těší se na halu.. natěšený, až se otevřou vrata a bude moct vyrazit (protože neví, co se na hale zrovna bude dít), ale ta naděje, že bude zábava ho motivuje se těšit.

2) Jeden kůň mého klienta se šklebil, když se na něj nasedalo a potom se po něm chtělo něco pod sedlem. Vypadal opravdu otráveně a doslova zpruzele tím, že po něm lidi pořád něco chtějí.. x pár lekcí pozitivky i ze sedla, šklebení absolutně zmizelo a kůň pracuje s poměrným nadšením, protože zase - je tam ta naděje, že dneska to bude s pamlsky a to těšení za to stojí :)

3) Jedna klisna mé klientky je parkuračka (upřímně jsem se nikdy nezajímala, co přesně závodí...), ale úkol zněl, je znuděná, chceme si hrát. Když jsem přijela, klidna stála na jízdárně opravdu znuděně, bez zájmu, stylem "No tak co zas bude?"... x po pár lekcích opět vidíte zřetelné zlepšení toho, že je nadšená, straší uši a zajímá se o to, co by mohlo přijít. I její koncentrace na trénink se zlepšila, protože si zrelaxuje a má pak mnohem větší chuť spolupracovat. 

4) Westernový valach mé další klientky je v profesionální stáji, kde koně tráví hodně času v boxe, kolotoči a na jízdárně (tenhle článek rozhodně neslouží k tomu, abych to hodnotila, zda je to dobře nebo špatně a ani to hodnotit nechci). Následkem toho ale bylo, že kůň začal v boxe klkat a hodinařit. x Že mi neuvěříte, co se stalo? ano... hodinaření zmizelo úplně, klání je aktuálně tak na 50% a doufáme, že jsme na nejlepší cestě se ho zbavit :)

5) S další klientkou jsme aktuálně začali řešit problém s podbřišníkem. Koně dotahujete a je extrémně vzteklý a kope se do břicha. Sedlání prostě nesnáší. V tomto případě jsme ve fázi rozpracovanosti, takže Vám ještě výsledek nenabídnu, ale chci to zde zmínit, protože je to další zajímavá věc, která se tím dá řešit :) 

6) Vlastní zkušenost mám s mou bývalou klisnou - Seesee. Byla pastevně ustájená a odjela jsem s ní na mistrovství Evropy, kde byla 5 dní v boxe. 3. den jsem viděla, že je průšvih. V boxe stálo totálně apatické zvíře a moje Síla se poděla kamsi do neznáma... tak jsem vytáhla tenisák... a zázrak byl na místě :) Síla se vrátila a zůstala tam až do konce závodů... :)

7) Dále mám spoustu klientů, jejichž koně nedošli přímo k "problému", ale pozitivku používají jako doplněk k práci a koně i majitelé jsou strašně spokojení - upřímně, pro člověka je to i naplňující pocit, když koně vidíte pracovat s tím nadšením.. a není to pořád jen o společném drilu, ale i společných hrátkách. Vztah koně a jezdce se hodně posune... opravdu lekci od lekce cítím, jak jsou z nich větší a větší parťáci...

Pokud si po přečtení tohle článku myslíte, že jsem se už regulérně zbláznila, asi mi neříkáte nic nového.. Ve spoustě sportovních stájích se setkávám přesně s těmito pohledy :D Zpočátku jsem měla takový zvláštní pocit, a říkala jsem si "Ty jo, ty jsi fakt magor.. :D".. ale když vidím ty výsledky, je mi fakt jedno, jak vypadám :)

Tenhle článek píšu pro lidi, pro které není jejich kůň jen sportovním náčiním (vlastně píšu ho i pro ty, pro než je sportovním náčiním) a zajímají se o nové věci, stejně jako já. Pokud poinspiruje pár lidí a začnou se o tuhle metodu zajímat, věřím, že hodně koním zpříjemníme život. Neříkám, že se sportovní koně mají špatně, že je s nimi špatně zacházeno apod. Pouze to, že mám osobní moc dobrou zkušenost, jak jim zpříjemnit jejich volné chvilky a jak zabavit sebe i svého koňského parťáka :)

Tak "TENISÁKU ZDAR, NAZDAR!" :)